|
|
Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud
LAZÁRKOVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem "Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud" je zpracována jako teoreticko-praktická práce. Teoretická část vychází z popisu Michelangelova nejvýznamnějšího díla a hlouběji se zabývá analýzou jednotlivých částí fresky a interpretací Dantovy Božské komedie. Praktická část práce je autorskou realizací ilustrací k textu Danteho Božské komedie a čerpá z inspiračních zdrojů autorské tvorby zahraničních a českých umělců. Výsledným výtvarným artefaktem je soubor skicového materiálu a 6 finálních ilustrací, zpracovaných za pomocí kresebně-grafické techniky lavírované kresby tuší. Práce je obohacena obrazovou přílohou s jednotlivými detaily výjevů díla Poslední soud od Michelangela Buonarroti a díly umělců, kteří ilustrovali Božskou Komedii od Dante Alighieriho.
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
| |
host ::
RSS.